V roce 2016 žilo v České republice 207 nositelů příjmení Zelinger, 51 nositelů příjmení Zelingr,
240 nositelů příjmení Selinger a 22 nositelů příjmení Selingr.
Příjmení Zelinger bylo 8142. nejčastější české příjmení, příjmení Zelingr 28538. nejčastější,
Selinger 6990. nejčastější a Selingr 49728. nejčastější.
Místa, kde tyto osoby žily (s rozlišením na pověřenou obec), jsou vidět na mapkách na stránkách
Naše jména
nebo KdeJsme.
V minulosti byly tvary Zelinger, Zelingr, Selinger a Selingr záměnné.
Zabývám se genealogií rodu
Zelinků
a při zpracovávání rodokmenu zbraslavických Zelinků jsem narazila i na celkem neočekávanou záměnu Zelinka-Zelinger.
Situace byla o to zajímavější, že k poslední změně došlo až počátkem 19.století, kdy již byla uzákoněna neměnnost příjmení.
Zelingerové většinou patřili mezi pohodnické rody a působili převážně ve východních a středních Čechách.
Jako svobodní lidé se ženili a vdávali mezi sebou a často se stěhovali z místa na místo.
Tato skutečnost značně ztěžuje práci genealogů, kteří se zabývají těmito rody a snaží se vytvořit jejich rodokmen.
Je složité propojit jednotlivé větve mezi sebou a není tak zřejmé, jestli všichni Zelingerové jsou navzájem příbuzní,
nebo jestli toto příjmení vzniklo nezávisle na sobě na více různých místech.
Proto bylo příjmení Zelinger (včetně jeho variant) zařazeno do projektu
Genetika a příjmení,
který zkoumá možnou příbuznost vědomě nepříbuzných nositelů stejných příjmení pomocí genetické analýzy.
Pro každého účastníka jsou zjišťovány hodnoty vybraných markerů v nekódující části DNA (tedy mimo geny),
na jejichž základě je pak určena vzájemná příbuznost.
První výsledky naznačují, že katovské a pohodnické rody Zelingerů měly opravdu jednoho společného předka.
Kromě nich však existovaly i jiné nepříbuzné rody Zelingerů.
Byly identifikovány dvě základní větve, jejímiž zakladateli byli bratři Jan a Václav Zelingerové,
větev kutnohorská je doložena od roku 1659
(viz Rod kutnohorských Zelingerů),
větev poděbradská od roku 1649.
Z poděbradské větve se odštěpila větev pardubická
(viz Katovský rod Zelingerů z Pardubic)
a z ní větev dašická.
Kromě toho existuje větev votická doložená od roku 1696, kterou se doposud nepodařilo napojit na některou ze základních větví.
Na základě genetických výsledků se vyčlenily ještě další tři větve geneticky úzce příbuzné s oběma základními větvemi,
jejich rodokmeny však zatím sahají pouze do počátku 19. století a nejsou napojeny na některou ze základních větví.
Kromě toho v Čechách existují dva rody Zelingerů geneticky nepříbuzné s katovským a pohodnickým rodem Zelingerů.
Podobná situace je i na Moravě, kde převládl německý tvar příjmení Selinger.
Selingerové původem z Kunštátu jsou zcela samostatným nesníženým rodem.
Samostatným rodem jsou i pohodní Schilingerové, kteří přišli do Červeného Hrádku u Dašic pravděpodobně z Rakouska.
Jejich potomci, kteří se usadili na Moravě, přešli k příjmení Selinger, potomci usazení v Čechách pak k příjmení Zelinger.
Pokud jste nositelem příjmení Zelinger, Zelingr, Selinger nebo Selingr, ráda Vám poskytnu bližší informace.
Ludmila Zelinková
zel(a)post.cz
Poslední aktualizace: 4.1.2022